Článek věnovaný kolové a samozřejmě komu jinému než bratrům Pospíšilům.
Přeneste se spolu s námi do roku 1972, kdy se konal v Offenburgu světový šampionát v kolové.

  
18 11 9 brněnští bratři k nezastavení indexOffenburg (NSR) hostil od 16. do 18. listopadu nejlepší sálové cyklisty. Světový šampionát byl uspořádán vcelku pečlivě, nikoliv však bez drobných chyb. Předčil-li švýcarský Baden, nelze jej srovnávat ani s Erfurtem, ani s Ostravou, která byla snad nejlepším mistrovstvím v posledních dvaceti letech.

Letošní mistrovství světa začínalo jako obvykle nejrůznějšími schůzemi (předsednictva sálové komise UCI, rozhodčích). Proběhlo i školení rozhodčích. Muže s píšťalkou lze rozdělit do dvou částí: lepší —Švýcar Nauze, Kirsbach (NSR) a náš Gavriněv, slabší — Francouz Sigrist, Rakušan Helmer a Belgičan Cousin. Odpovídá vlastně úrovni kolové v jednotlivých zemích. Komisař MS s. H. Hlobil určil zcela správně k řízení finálového střetnutí NSR—ČSSR švýcarského sudího Nauzeho, neboť slabší rozhodčí z druhé poloviny by takový zápas těžko udrželi. Samotný šampionát probíhal ve velmi pěkné hale (bývají v ní veletrhy a výstavy) s dobrým vybavením i jídelnou. Podlaha byla odlišná od parket, palubovek či PVC. Tvořily ji asi dvaceticentimetrové čtverce potažené jakousi hmotou. Pro sálovce nebyla stoprocentní, měla nevypočitatelný skluz. Když hráč nejel celou plochou gumy, bylo zle, klouzala na ní i gumová podrážka! Velké obavy měli v tomto směru oba čs. hráči kolové. Musím však pochválit výrobce našich galusek, kteří mají velký podíl na vynikajícím úspěchu Pospíšilů. Dík patří i výrobcům kol, Favoritu, na našich kolech jsme neměli jediný defekt! Tak výrobky pracovníků z Rokycan a Rudého října Gottwaldov přispěly k šesté zlaté medaili světových šampiónů!

DESET DRUŽSTEV V KOLOVÉ
Offenburského mistrovství se zúčastnilo v kolové deset celků, které byly rozděleny do dvou skupin. V první startovalo šest dvojic, v druhé čtyři.
A-skupina : Belgie, ČSSR, Francie, NSR, Rakousko a Švýcarsko.
B-skupina : Dánsko, Itálie, Japonsko a Švédsko.

Nejdříve k druhé. V této skupině vynikali Dánové. Hráli dobře a jsem přesvědčen, že by byli nepříjemným soupeřem i některým celkům z A-skupiny. Je škoda, že neporozuměním Belgičanů nedošlo k zápasu vítěze B a posledního z A turnaje. Odmítli i Francouzi a tak se uskutečnilo střetnutí s Rakouskem, což byl pro Petersona a Olsena už dosti zdatný soupeř. Výsledek nebyl nijak přesvědčivý, Rakušané zvítězili 3 : 1. Na druhém místě B-skupiny skončili Švédové, proti Dánsku však o třídu slabší. Mnoho se nezlepšili, jsou téměř rovnocenní Japonsku a Itálii. Mužstvo Itálie tvořili osmnáctiletí chlapci, kteří jsou zaměstnáni v belgickém Gentu a trénuje je pan Roge. Hrají spolu necelý rok, a budou-li takto pokračovat, domnívám se, že se stanou zdatným soupeřem Dánů. A ještě něco o Japoncích: tam se hraje hlavně na školách (27 universit, 7 normálních škol a 21 klubů). Celkem 128 družstev, hlavními centry jsou Tokio a Fudžijama. Hrají na kolech domácí výroby (Fuji), během příštího roku jich má být k dispozici 1000, tzn. dalších 500 celků. Na letošním MS nereprezentovali Japonsko ani mistři, ani nejlepší hráči (nemohli se uvolnit na přípravu). A tak přijel jeden hráč z Tokia a druhý z Fudžijamy, výkonnostně prý asi třetí dvojice. Patronát si nad nimi vzali sálovci NSR, kteří také během příštího roku vyšlou do Japonska na instruktáž krasojezdce Eichina a Schlosserovou, navíc uspořádají i mezistátní utkání.

A nyní již k hlavnímu turnaji. Brněnští bratři Jan a Jindřich Pospíšilové oblékli již pošesté duhové trikoty. Předčili tímto vítězstvím Buchholze, vyrovnali rekord slavných Breitenmosera (Švýcarsko) a Schreibera (Německo) a nezadržitelně se dotahují na legendární postavy — Osterwaldera a Blersche, kteří se stali mistry světa sedmkrát. Osobně věřím, že „udělají" desítku titulů!

Jak naši hráli?  Velmi obezřetně se zajištěnou obranou (dostali také velmi málo branek). Jak jsem napsal už úvodem, parket jim nevyhovoval (hlavně Jindřichovi), ale přizpůsobili se. V prvním zápase se střetli s Belgií. Byl to pro ně tvrdý oříšek, v poločase vedli jen 2: 1. Závěrečné skóre 4 : 1 příliš nepřesvědčilo, zvláště když následující den prohráli Belgičané s domácí dvojicí 0 : 7. Pouhým srovnáním výsledků nebyla ČSSR rázem favoritem č. 1.
Druhý zápas, na řadě bylo Rakousko. Naši se podstatně zlepšili a nadělili soupeři 7 : 0. NSR vyhrála nad Rakouskem jen těsně 4 : 2 a ambice Pospíšilů opět stouply.
Pak nás potkala Francie. Bratři hráli klidně, bez velkého vypětí zvítězili 8:2.
Stejný příděl obdržel tento náš soupeř od domácích, jim však nedal ani branku.
Předposledním našim soupeřem byli houževnatí Švýcaři. Oba mladí, jednadvacetiletí hráči Osterwalder a Mauer jsou velkou nadějí. Byl to hezký zápas, Pospíšilové vyhráli 4 : 1. Dvojice NSR porazila Švýcarsko jen s námahou 3 : 2!

A přišlo finále . . . Věděli jsme, že, vyprodaná hala udělá vše pro vítězství, svých hráčů. Oba celky nastupovaly do utkání bez porážky, mírným favoritem byla NSR (Flackus—Bernais), domácí prostředí (2500 diváků) se proměnilo ve vřící. kotel. První útoky, dvě střely Pospíšilů — nic. První útok soupeře —1 : O pro NSR! Několik dalších výměn a naši vyrovnávají na 1 : 1 a brzy vedou 2: 1. Vzápětí však soupeř vyrovnává. Potom dvakrát hráči NSR chybují a naši dokonale využívají — 4: 2. Proti dvojici ČSSR nařizuje rozhodčí trestný kop, Jindřich těsně před vystřelením odjíždí a zakrývá Janovi výhled, NSR snižuje na 4: 3. Hned nato prudká střela z Jindřichova kola těsně míjí opuštěnou branku soupeře. Poločas končí za stavu 4: 3. Na začátku druhého přichází obrovský tlak NSR, střelu za střelou Jan perfektně chytá a navíc dává dva góly přes celé hřiště do prázdné branky! Je rozhodnuto, jsme opět mistry světa! Jen téměř s hvizdem časoměřiče korigují hráči domácího celku na 6: 4.

Zásluhu na šestém duhovém trikotu mistrů světa mají bezesporu oba hráči i jejich trenér Harth. Podali znovu důkaz svých vynikajících schopností, vzorným vystupováním ke konci zápasu měli na své straně i sympatie publika. Prvních sedm minut bylo finálové střetnutí vyrovnané, v druhé části měli Pospíšilové jasnou převahu. Zajímavé je, že ve všech střetnutích se brněnští bratři zlepšili právě v závěrečných minutách.

Jak hrála ostatní družstva? Švýcaři jsou mladí, nemají ještě zkušenosti, hrají však tvrdě. Dobře také střílejí, za poslední tři měsíce výkonnostně značně vyrostli. Rakousko, až čtvrté, mne trochu zklamalo. Jeho hráči umějí víc než ukázali, ale jsou už příliš „okoukaní". Francie hrála solidně, zatím však nedosahuje výkonů dvojice Wolf— Boeglin. Belgičané zklamali, oba umějí jen tvrdě vystřelit, chybí jim však technika a herní myšlení.

FOTO: J. ŠTĚPÁNEK

Zdroj: Cyklistika, prosinec 1972